Co se změní, když pod prkno přijde foil
Na draku samotném nic. Řídíš ho stejnou barou, opíráš se do tahu, který znáš, a proti větru i po větru jezdíš tak, jak to znáš z kitesurfingu. Všechno, co se mění, máš pod nohama. Tam, kde má běžný kiteboard ploutvičky, nese kitefoil hydrofoil.
Křídlo pod prknem pracuje jako křídlo letadla, jen ve vodě. Od určité rychlosti vyrobí tolik vztlaku, že vytlačí celé prkno nad hladinu, a ty pak letíš až zhruba metr nad vodou. Vody se dotýká už jen tenký stěžeň. Twin tip klouže po povrchu a celou jízdu cítíš každou vlnku. Foil krájí vodou úzkou stopu a čeřinu nechává někde pod sebou.
Nejvíc se to vyplatí ve slabém větru. Většina odporu zmizí a kite, který by tě na twin tipu sotva udržel v pohybu, má najednou síly nazbyt. Foily tak ovládly jízdy za slabého větru na vnitrozemských jezerech a v chráněných zátokách. Ze stejného důvodu se na hydrofoilech závodí i ve třídě Formula Kite, se kterou kiteboarding v Paříži 2024 poprvé vstoupil na olympijské hry. Podle World Sailing jezdci po větru dosahují 30 uzlů a jeden závod trvá asi 12 minut.
Nejdůležitější údaje
- Výška letu
- až kolem metru nad vodou
- Vítr při učení
- aspoň 15 uzlů
- Vítr pro zkušené
- přibližně od 8 uzlů
- Délka stěžně
- zhruba 60 až 100 cm
- Délka freeride prkna
- 120 až 140 cm
- Formula Kite (World Sailing)
- 30 uzlů po větru, závody kolem 12 minut World Sailing
Velikost kitu na foilu
Pro kitaře, který na foil přechází, je tohle první praktická otázka: jak velkého draka teď vzít. Flysurfer na ni odpovídá dvěma tabulkami pro Sonic 5, jednou pro foil a jednou pro twin tip. Obě počítají s jezdcem o váze asi 75 kg. Sonic 5 je komorový kite s uzavřenými komorami, postavený na velké skoky.
| Velikost kitu | Na foilu | Na twin tipu |
|---|---|---|
| 7 m | 15-28 uzlů | 20-34 uzlů |
| 10 m | 11-23 uzlů | 16-26 uzlů |
| 12 m | 10-19 uzlů | 13-23 uzlů |
| 15 m | 8-15 uzlů | 10-18 uzlů |
Vezmi toho jezdce s 75 kg a tři různé dny. Při 12 uzlech chce tabulka pro twin tip kite 15 m, kdežto na foilu stačí 10 nebo 12 m. Při 9 uzlech už tabulka pro twin tip končí, zatímco 15 m na foilu pořád létá. A při 20 uzlech jede 12 m na twin tipu dál, na foilu je však za horní hranicí 19 uzlů a přebírá ho 10 m.
Projdi tabulku shora dolů a uvidíš pravidelnost. Každá velikost pokryje na foilu přibližně ten vítr, který na twin tipu pokrývá drak o číslo větší. U tohohle kitu tak foil vychází o jednu velikost menší.
Když kupuješ nový kite rovnou s ohledem na foil, Duotone začátečníkům doporučuje draka se silným depowerem a stabilním letem a jmenuje model Mono s jedním strutem. F-One cílí modelem Breeze TEC, rovněž s jedním strutem a ve velikostech od 5 do 17 m, na kitefoiling, školy a slabý vítr.
Chyba se dá udělat i opačným směrem. Lehkovětrný kite vybraný podle tabulky pro twin tip vyjde na foil o velikost větší, než je potřeba, a přebytečná síla zvedá prkno tak dlouho, až křídlo prorazí hladinu.
Prkno a drak pro kitefoil
Foilboard se staví jinak než twin tip. Je směrový, nemá ploutvičky a celé prkno se staví okolo zesíleného uchycení, které unese zátěž od stěžně. Freeride tvary mívají délku mezi 120 a 140 cm. Taková délka dá v pomalé a vratké fázi startu z vody dost prkna pod nohama, a přitom je prkno dost malé, aby ti po vzletu nepřipadalo jako vor. Ve slabém větru rozhoduje víc objem než délka: prkno, které dobře nese, ti dá čas se srovnat, než musí kite začít doopravdy táhnout.
Většina jezdců má na prkně footstrapy, hodně z nich je ale odloží, jakmile se na foilu cítí jistě. Strapy tě drží na místě při dosednutí na vodu a bez nich se nedá skákat. Bez strapů zase z prkna při pádu seskočíš mnohem čistěji. Proto se tolik lidí učí se zadní nohou mimo strap.
Změní se i výběr draka. Foil potřebuje k jízdě tak málo tahu, že buď vezmeš menší kite, než by vítr normálně chtěl, nebo poletíš se svou obvyklou velikostí v mnohem slabším větru. Na freeride zůstávají nejoblíbenější nafukovací kity: snadno se znovu startují z vody, v poryvech drží tvar a většina kitařů je už stejně má. Komorové foilové kity mají víc síly na metr čtvereční a lépe plachtí. Díky tomu vládnou závodům a jízdě ve slabém větru, ve vodě se s nimi ale musí zacházet opatrněji a znovu odstartovat je chce víc zručnosti.
Foilové vybavení je modulární a při nákupu na tom záleží. Stěžně, trupy a křídla jednoho výrobce se většinou dají kombinovat, pokud sdílejí jeho systém spojů (někteří výrobci jich mají víc). Výměna předního křídla tak změní charakter celé sestavy bez nového prkna. Dvojité kolejnice (twin track) nechávají prkno otevřené i foilům jiných značek a F-One uvádí, že jeho karbonové stěžně pasují prakticky na všechna prkna s dvojitou kolejnicí na trhu. Jak spolu souvisí vztlak, rychlost a plocha křídla ve všech foilových sportech, vysvětluje stránka o tom, jak funguje hydrofoil. Kompatibilitu prkna a foilu si ověř předem, hlavně pokud časem plánuješ menší a rychlejší křídlo.
Jak se naučit kitefoil
Bez pevných základů kitesurfingu nemá foil smysl, takže ty přicházejí na řadu první. I s nimi si ale dej času dost. Někdo stojí na foilu po patnácti minutách, jiný potřebuje deset hodin na vodě. Helma a nárazová vesta patří k učení od první jízdy, protože padat budeš často.
Na první pokusy si počkej na vítr aspoň 15 uzlů. Dobře natlakovaný drak stojí na obloze klidně a o jednu starost máš míň. Později, až se technika usadí, vystačíš s mnohem slabším větrem. Jezdci s praxí na foilu vyjíždějí od nějakých 8 uzlů, ve dnech, kdy twin tip zůstane v obalu.
Zadní nohu nechává spousta začátečníků mimo strap. Rovnováhu tak najdeš snáz a při pádu se od prkna rychle dostaneš pryč.
Další postup vypadá u většiny začátečníků dost podobně:
- Zaparkuj kite a zvykni si na start z vody. Foilboard chce pomalejší a jemnější tah než twin tip. Prudké trhnutí drakem zvedne prkno křídlem dřív, než stihneš vstát.
- Nejdřív jezdi po hladině s foilem celým pod vodou. Váha dopředu, malá rychlost, drak v klidu. Některým lidem zabere jen tohle celou jízdu.
- Zkoušej krátké a vědomé vzlety. Uber tlak z přední nohy a prkno se zvedne, vrať ho tam a prkno dosedne. Dvě sekundy ve vzduchu se už počítají jako úspěch.
- Nauč se dosednout schválně. Váhu dopředu, prkno zpátky na vodu a jedeš dál. Jezdci tomu říkají touch-and-go a z téhle jediné dovednosti roste většina tvé kontroly nad foilem.
- Drž draka níž, než ti velí instinkt. Začátečníci ho mívají vysoko a drak pak jezdce zvedá z prkna, místo aby ho táhl dopředu.
- Prodlužuj lety. Jakmile udržíš stálou výšku deset nebo patnáct sekund, začne ti jízda proti větru připadat lehká a od té chvíle do sebe celý sport zapadne.
- Nauč se správně padat. Naplocho a doširoka, od prkna pryč, nikdy ne hlavou napřed do vody tam, kde je foil. Když tě prkno má dohnat, drž ruce u těla a na okamžik zůstaň pod hladinou.
Typické chyby začátečníků chodí pohromadě. Stojíš moc vzadu, přitahuješ baru víc, než je třeba, a místo před sebe koukáš na prkno. Začni očima: dívej se tam, kam chceš jet, a váha se obvykle srovná sama.
Jak dlouhý stěžeň a jak velké přední křídlo
Duotone začátečníkům radí krátký stěžeň, protože je dostane na prkno rychle a bezpečně. V odpovědích na časté otázky o kitefoilu ho na mělkých místech označuje za nutnost. Delší stěžně podle Duotone dovolí víc se naklonit v otočkách a lépe se s nimi zvládá příboj u břehu. Jedna kitová škola začíná se studenty na krátkém stěžni 45 cm s větším předním křídlem a později je posouvá na 75 cm.
U předních křídel Naish prodává své kitefoilové křídlo ve velikostech 650, 810 a 980 cm². Model 980 označuje za ideální volbu pro začátečníky, protože pokryje široký rozsah větru, a 650 nechává mírně a hodně pokročilým jezdcům. Slingshot volí přední křídla pro kite podle váhy jezdce a síly větru. Větší křídla jsou na brzký vzlet a stabilitu a to největší, 1255, je určené na první lety.
Z čeho se kitefoil skládá
Kitefoil rozložený na pláži dá dohromady čtyři díly a desku, která foil spojuje s prknem. Stejné díly najdeš i pod prknem na wing a pod efoilem.
- Stěžeň. Svislá vzpěra mezi prknem a křídly. Stěžně na kitefoil mají nejčastěji 60 až 100 cm. Kratší stěžeň drží pády níž a hodí se do mělčí vody, a tak na něm začátečníci většinou začínají. Delší ti dá víc prostoru nad vlnami, než křídlo prorazí hladinu.
- Trup. Vodorovná páteř, která drží přední křídlo a stabilizátor v pevné vzdálenosti od sebe. Dlouhý trup foil uklidní a náklon dopředu a dozadu se snáz ovládá. Krátký trup zatáčí rychleji a působí živěji.
- Přední křídlo. Křídlo, které obstará skoro celý vztlak. Žádný jiný díl sestavy neurčuje charakter jízdy tolik jako on. Velké křídlo s malou štíhlostí se zvedne už při malé rychlosti a odpustí chyby. Závodní křídla s velkou štíhlostí lépe kloužou a jedou rychleji, nepřesné přenášení váhy ale trestají hned.
- Stabilizátor. Malé zadní křídlo, které celek drží ve vyvážené poloze, podobně jako výškovka u letadla. Změníš jeho velikost nebo úhel a změníš tím, jak ochotně foil stoupá.
- Montážní deska. Místo, kde se foil potkává s prknem. Může to být uchycení v kolejnici, které se posouvá dopředu a dozadu, pevná deska nebo box, do kterého se zasune horní konec stěžně. I malý posun v kolejnici změní vyvážení celého prkna, takže počítej s několika jízdami zkoušení, než najdeš správnou polohu.
Podle materiálu se trh dělí v hrubých rysech na dvě části. Hliníkové stěžně a trupy stojí míň a hodně vydrží, platíš za to vyšší váhou a trochou pružení. Celokarbonové díly jsou tužší, lehčí a reagují přesněji, a podle toho roste i cena. Na první foil je shovívavé přední křídlo důležitější než tuhost. Velké křídlo na hliníkovém stěžni tě za víkend naučí víc než závodní sestava za měsíc.
Kitefoil proti twin tipu: výhody a nevýhody
Vyšší rychlost
Foil výrazně snižuje odpor vody
Létá ve slabém větru
Dobře využije dny, kdy fouká jen tak tak
Menší fyzická námaha
Šetrnější k tělu než jízda na twin tipu
Přesnější otočky
Foil se řídí přesněji
Do seznamu patří i pohodlí. Jakmile letíš nad rozbouřenou vodou, čeřina tě přestane trápit. Hladinu krájí stěžeň, prkno se nese ve vzduchu nad ní, a tak zmizí bušení, které ti ve dnech s krátkou vlnou jinak jde do kolen. Foil také vystoupá proti větru mnohem ostřeji než twin tip. Dlouhé přejezdy, downwindy i malé vodní plochy se tak dají využít mnohem líp.
Skoro neslyšné klouzání, téměř žádná námaha a opravdový pocit rychlosti. Dohromady z toho vychází úplně jiná jízda.
Ostré vybavení
Foil nese skutečné riziko zranění
Objemnější převoz
Zabalit je toho víc než u twin tipu
Vyšší cena
Stojí víc než běžný kiteboard
Víc údržby
Šrouby a křídla chtějí pravidelnou kontrolu
Kvůli žádné z těchhle nevýhod se foilu vzdávat nemusíš, dohromady ale změní návyky. Vybavení balíš jinak, na šrouby se podíváš ještě před sestavením a nečekáš, až se něco uvolní a začne chrastit. A pokaždé, když ti prkno uteče, začneš myslet na to, kam dopadne tvoje tělo.
Kitefoil a ostatní foilové sporty
Od příbuzných foilových sportů odlišuje kitefoil hlavně tah draka na šňůrách, a s ním celý charakter jízdy.
Kitefoil, nebo wingfoil? Kite létá vysoko nad tebou na šňůrách a na svou velikost táhne hodně silně. Právě z toho tahu má kitefoil rychlost a ostrý úhel proti větru. Wing, který držíš v rukou, dává síly méně. Zato nemá žádné šňůry, které by se zamotaly, sestavíš ho za pár minut a z plné pláže odstartuješ bez pomocníka. Kitaři, kteří už na foilu jezdí, mají u wingu náskok, protože foil znají a vítr číst umějí.
Kitefoil, nebo surf foil? Surf foil bere energii přímo z vlny, takže bez vln nejde a jízda se měří na sekundy a na propojené vlnky, nikdy na hodiny. Ze všech podob foilingu je nejčistší a podmínky se pro něj hledají nejhůř.
Kitefoil, nebo efoil? Efoil vozí vlastní elektromotor a baterii, takže nepotřebuje vítr ani vlny, a výrobci ho nabízejí i úplným začátečníkům. Lift uvádí, že většina jezdců vyletí na foil hned při první jízdě. Platí se za to váhou, cenou a výdrží baterie. Kitefoil stojí při koupi méně, váží zlomek toho, co efoil a nikdy se nevybije. Jezdí ovšem jen tehdy, když fouká.
Foilová rodina má ještě pár dalších větví. Windfoil nese nad foilem windsurfovou plachtu, SUP foil se na křídlo dostává pádlem a foil assist přidává k běžnému foilboardu malý motor, hlavně jako pomoc při vyletění na foil.
Voda, ochrana a pravidla na místě
Potřebuješ rovnou vodu s dostatečnou hloubkou. Stěžeň je dost dlouhý na to, aby na mělčině trefil dno, a foil, který ve vysoké rychlosti narazí do písku, prkno okamžitě zastaví, zatímco ty letíš dál. Uč se tam, kde máš místo po větru, voda je hluboko nad hlavu a v prostoru, kam přistáváš, nejsou plavci ani kotvící lodě.
Leash k prknu má na foilu málokdo. Na twin tipu je to pohodlná věc. Na foilu tě ale krátká pružná šňůra spojí s ostrým a těžkým předmětem, který se může vrátit přímo na tebe. Body drag zpátky k prknu je tu proto základní dovednost a patří do výbavy před první jízdou na foilu, nikoli až po ní.
Helma a nárazová vesta jsou standard a svoje místo mají dlouho po skončení výuky. Někteří jezdci k nim nosí lehké triko s dlouhým rukávem nebo tenký neopren jen na zmírnění kontaktu s křídly. Odtokové hrany karbonových křídel bývají hodně ostré.
Kde se na kitefoilu smí jezdit, odkud startovat a jak daleko od plavců, určuje každý stát a často i konkrétní jezero nebo úsek pobřeží, takže si to před první jízdou zjisti pro vodu, kam jedeš. Jezdí-li na místě zavedená kitová komunita, zeptej se nejdřív jí. Místní kitaři většinou vědí, na čem se domluvit, aby byli na pláži vítaní všichni.
Kde skončí foil po pádu
Po pádu z foilu je s tebou ve vodě volně druhý předmět a jeho křídlo je hluboko pod hladinou. Podle toho se mění, co uděláš nejdřív. Najdi očima prkno, klidně jen na vteřinu, a zjisti, jestli křídlo není u tvých nohou nebo jestli se nesune ke šňůrám. Teprve pak řeš draka.
Pokud kite pořád letí, zaparkuj ho vysoko a v klidu, kde se jeho šňůry nemůžou zachytit o stěžeň. Když drak spadl do vody, drž prkno stranou od šňůr, které plavou po větru od tebe. Šňůra přes foil se umí namotat na stěžeň a z obyčejného restartu udělá zamotaný uzel.
Pro prkno vyraž, až drak stojí v klidné části okna. Bez leashe se k němu dostaneš body dragem s nízko a stabilně vedeným kitem. Foil prkno obvykle drží blízko místa, kde spadlo. Chyť ho za madlo nebo za hranu, s foilem otočeným od sebe. Když se převrátilo a křídlo míří k nebi, otoč ho tak, aby křídlo padalo směrem od tebe, nikdy k hlavě.
Kdo komu uhýbá na plné pláži
IKO, International Kiteboarding Organization, shrnuje kitovou etiketu do osmi pravidel. Přednost má jezdec na pravém halsu, tedy s pravou rukou vpředu a drakem napravo. Drží kurz i rychlost, aby se mu ten druhý mohl vyhnout. Rychlejší jezdec, který dojíždí zezadu, dává přednost pomalejšímu před sebou. Kdo vyjíždí od pláže, má přednost před tím, kdo se vrací.
Plavci a ostatní lidé na pláži mají přednost před každým kitařem a ten je objíždí po větru. Skok potřebuje 50 m volné vody po větru a 30 m proti větru. Při míjení na návětrné straně jiného kitaře drž draka vysoko, na závětrné straně nízko.
Síť škol Kiteboarding Club ve své verzi pravidel ke zkouškám na licence VDWS a IKO doplňuje dvě věci. Na stejném halsu uhýbá jezdec na návětrné straně. A přednost má i ten, kdo je ve vodě, plave pro ztracené prkno nebo znovu startuje kite.
Foil jede ostřeji proti větru než twin tip a je rychlý i ve dnech, kdy ostatní sotva jedou. Na ostatní jezdce proto najíždíš zespodu a zezadu častěji. Jako rychlejší jezdec zezadu uhýbáš ty. Manévr začni včas, aby ho druhý stihl přečíst.
Plavcům nechávej víc místa, než by potřeboval twin tip, protože tvoje křídlo pod vodou nikdo na pláži nevidí. Z foilu dosedni na vodu s dostatečným předstihem před místem, kde se startuje.
Závodní sestava Formula Kite
Na olympijských hrách a na krátkém seznamu dalších vrcholných závodů registrují jezdci Formula Kite nejvýš tři kity. Změnu pravidel předložila valná hromada třídy v lednu 2025 a World Sailing ji schválil. Muži registrují po jednom kitu ve třech pásmech: 15 m a víc, 11 až 15 m a 11 m a míň. Ženy registrují jeden mezi 11 a 15 m, jeden o velikosti 11 m nebo menší a jeden o velikosti 9 m nebo menší.
Flysurfer VMG3 podle výrobce vznikl pro olympijský cyklus 2028. Vyrábí se ve velikostech od 9 do 21 m a v závodní tabulce začínají největší velikosti už na 5 uzlech. Létá na šňůrách dlouhých 12 až 15 m, zatímco Sonic 5 má 23 m, a pravidla třídy omezují šňůry, měřené až k místu, kde se potkávají s uzdičkou, na 16 m.
Závodní stěžně registrované u třídy od roku 2020 mají délku kolem 106 až 113 cm, tedy víc, než kam sahá běžný freeride. Duotone popisuje závodní přední křídla jako tenká a s malou plochou. Od 1. ledna 2026 se na mezinárodních závodech smí jezdit jen s kity a díly foilu, které World Sailing licencoval do konce roku 2025.
Na freeride prkno se z toho hodí málo. Tenké závodní křídlo potřebuje pořádnou rychlost, než se zvedne, a stěžeň delší než metr chce hlubokou vodu už jen pro start.
Kitefoil po jízdě a na cestách
Foil chce víc péče než twin tip, i když jde jen o pár kroků. Po jízdě ve slané vodě opláchni všechno sladkou vodou, šrouby a kování taky. Šrouby kontroluj pravidelně: zátěž z křídla přes stěžeň do prkna jde přes hrstku šroubů a vibrace je časem povolují. Co se jednou uvolnilo, uvolní se znovu. Dotáhni ho pořádně na správný moment, ne jen rychle na pláži.
Na hliníkovém stěžni s nerezovými šrouby nakonec spoj zablokuje koroze mezi oběma kovy. Většině z ní zabráníš kapkou antikorozní pasty na závity při montáži a zvykem foil občas rozebrat, místo aby celou sezónu zůstal sešroubovaný. Karbonové díly chtějí jinou pozornost. Po každém tvrdším nárazu prohlédni náběžné a odtokové hrany, jestli nejsou otlučené, protože poškozenou hranou se dostane voda do laminátu.
Druhou změnou je převoz. Foil se rozloží na stěžeň, trup a křídla a jen díky téhle modularitě se vůbec dá sbalit. Polstrované obaly na křídla se zaplatí hned poprvé, když ti v kufru auta sjede prkno přes křídla. Na začátku i na konci každé jízdy počítej s pár minutami navíc. To je cena za létání.
Časté otázky
Čím se kitefoil liší od kitesurfingu?
Kiteboard, pod kterým místo ploutviček sedí přišroubovaný hydrofoil. Tah dál obstarává kite. Křídlo pod prknem ale vyrábí vztlak. Stačí trochu rychlosti a prkno vyjede z vody, takže se nakonec vznášíš až přibližně metr nad hladinou.
Kolik větru potřebuješ na kitefoil?
Na učení aspoň 15 uzlů. Zkušení kitefoileři se rozjedou zhruba od 8 uzlů, kdy twin tip ani nevybalíš.
Potřebuju nejdřív umět kitesurfing?
Ano. Jistý start z vody, jízda proti větru, sebezáchrana a body drag zpátky k prknu, to všechno musíš mít zvládnuté dřív, než přijde foil. Na foilu udržuješ v rovnováze ještě druhou věc a učení jde mnohem rychleji, když řízení draka běží samo.
Jak dlouho trvá naučit se kitefoil?
Někomu patnáct minut, jinému deset hodin na vodě, než přijde první čistý a ovládaný let. Rozptyl je obrovský, takže si nedávej termín a počítej s velkým množstvím pádů.
Je kitefoiling nebezpečný?
Hlavní riziko je samotné vybavení. Stěžeň a křídla jsou tvrdé, tenké a často ostré, a dopad na vlastní foil bolí víc než dopad na twin tip. Nos helmu a nárazovou vestu, padej naplocho a co nejdál od prkna. Většina jezdců navíc leash k prknu vůbec nepoužívá, aby se foil nemohl vymrštit zpátky proti nim.
Kde se dá na kitefoilu jezdit?
Na rovné vodě s dostatečnou hloubkou. Na mělčině stěžeň dosáhne až na dno.
Potřebuju na kitefoil foilový kite?
Ne. Na freeride létá většina kitefoilerů s nafukovacím kitem, často s tím, který už doma mají. Výrobci k tomu stavějí lehké nafukovací kity s jedním strutem, například Duotone Mono a F-One Breeze TEC. Uzavřené komorové kity, jako závodní Flysurfer VMG3, uvidíš spíš na závodech a ve velmi slabém větru.
Co zkontrolovat před každou jízdou na kitefoilu?
Každý šroub mezi křídlem, trupem, stěžněm a prknem musí být pevně dotažený a hrany křídel bez otlučení. Na kitu hledej uzly ve šňůrách a vyzkoušej, že se bezpečnostní uvolnění otevře. U vody potřebuješ hloubku na celý stěžeň v místě startu i přistání, volný pruh po větru a místo, kde se dá vylézt na břeh, kdyby vítr zeslábl. Vibrace šrouby během jízdy povolují, takže tahle kontrola patří před každý start, i po včerejším dotažení.