Wingfoilista letí nad vodou s nafukovacím wingem v rukou

Wingfoil

Nad hladinou na foilu, tažený nafukovacím křídlem v rukou

Křídlo držíš v rukou a nic se nemontuje

Na wingfoilu stojíš na prkně s hydrofoilem a v rukou držíš nafukovací křídlo, kterému jezdci říkají wing. Vítr se do wingu opře a táhne tě dopředu, foil pod prknem tě zvedne nad hladinu. Kam pojedeš a jak rychle se rozjedeš, určuje úhel, pod kterým wing nastavíš. V obchodech a ve školách narazíš i na zápis wing foil, jde o totéž.

Sundej foil a zbude wingsurfing. Wing je stejný, jen stojíš na obyčejném prkně, které jede po vodě, a vítr plní wing úplně stejně. Teprve hydrofoil pod prknem z toho udělá wingfoil. Jakmile prkno vyletí z vody, prořezává hladinu už jen stěžeň a samotný foil. Odpor prudce klesne a jízda naopak výrazně zrychlí. Přestaneš jet po vodě a začneš nad ní klouzat.

Právě tohle spojení wingu a foilu je důvod, proč se o wingfoilu mluví jako o jednom z nejzajímavějších vodních sportů, které se za poslední roky objevily.

Ne každý ta dvě jména odděluje stejně. Spousta jezdců řekne „wing surfing“ a myslí tím wingfoil. Britská Royal Yachting Association (RYA) tímhle názvem naopak označuje první fázi výuky, která probíhá na velkém windsurfovém prkně nebo na windsurfovém paddleboardu, ještě bez foilu.

K prknu wing nic nepřipoutává, a v tom se liší od příbuzných sportů. Windsurfová plachta stojí na stěžni zapíchnutém v palubě prkna. Kite létá daleko před tebou na konci dlouhých šňůr. Wing prostě držíš, jednou rukou za každé madlo. Povolíš ho a tah zmizí. Anglická Wikipedie odvozuje wingfoil od kitesurfingu, windsurfingu a surfování a stopy všech tří v jeho technice poznáš na první pohled.

Mění se tím i to, co se děje na břehu před jízdou a po ní. Nestavíš oplachtění, nerozkládáš šňůry po pláži a nedomlouváš se se sousedy, kdo kdy startuje. Wing nafoukneš, připneš leash, vezmeš prkno a jdeš do vody. Sbalit se trvá podobně dlouho.

Nejdůležitější údaje

První wing, jezdec do 70 kg (Ensis)
kolem 4 m² Ensis
První wing, těžší jezdec (Ensis)
asi 5 m² Ensis
Vítr na učení (Ensis)
15 až 20 uzlů Ensis
Duotone Unit 5 m²
od 10 uzlů Duotone
Hmotnost wingu 4 m²
asi 2 kg

Wingfoil mezi ostatními foilovými sporty

Wingfoil od sousedů nejsnáz poznáš podle toho, co jezdec drží v rukou a odkud bere sílu. Foil pod prknem je u všech skoro stejný.

Když dáš foil pod windsurfové prkno, oplachtění dál stojí na stěžni v palubě a jezdíš windfoil. U kitefoilu přichází tah shora, od draka na šňůrách vysoko nad tebou. Surf foil pohání vlna a SUP foil záběr pádla. V rukou přitom nedržíš nic, a tak se na nich nejčastěji učí samotné létání, bez starostí s křídlem nebo drakem.

Efoil nahrazuje vítr elektromotorem a dálkovým ovladačem. K pocitu letu vede nejkratší cestou a bezvětří mu nevadí. Kvůli motoru ho ovšem na některých vodách berou jako úplně jiné plavidlo. Mezi oběma světy stojí foil assist: malý motor na stěžni nebo v prkně, baterie o kapacitě pár set watthodin a ovladač, to vše přišroubované k foilu, který už máš. Pomůže ti při startu a pak se stáhne do pozadí, zatímco ty kloužeš a pumpuješ. Australská značka Foil Drive, která s nápadem přišla, u svého Assist MAX neuvádí dobu letu na jedno nabití. Rozhoduje o ní hmotnost jezdce, foil, podmínky i styl jízdy.

Rozdíl v penězích je velký, stačí se podívat, kolik stojí efoil. Začít s wingfoilem vyjde výrazně levněji než pořídit si efoil. Podmínka je jediná: musí foukat.

Výhody a slabiny wingfoilu

Většina výhod wingfoilu plyne z toho, že wing nemá stěžeň ani šňůry a vejde se do malé tašky. Většina slabin z toho, že bez stálého větru se nikam nedostaneš a bez zkušenosti s foilem se učíš déle.

Žádné oplachtění, žádné šňůry

Nafoukneš a jedeš

Lehký wing

Wing 4 m² váží asi 2 kg

Stačí mu střední vítr

Na velkém wingu se jezdí zhruba od 10 uzlů

Snadno se převáží

Na cesty se složí do malé tašky

Bez zkušeností s foilem je to těžší

Pomůže nejdřív zvládnout samotný foil

Potřebuje stálý vítr

Když vítr povolí, nestane se nic

Ve vlnách se učí pomaleji

S rostoucím swellem je to mnohem těžší

Slabý vítr znamená stát na břehu

Začátečníkům vyhovuje 15 až 20 uzlů

Jaký vítr hledat v předpovědi

Patnáct uzlů v předpovědi neznamená dvakrát stejný den. Ensis uvádí jako pásmo pro učení 15 až 20 uzlů a myslí tím doporučení pro první jízdy, nikoli spodní hranici celého sportu. Jakmile let udržíš, větší wing tě vyveze na vodu i ve slabším větru. Duotone udává svůj Unit 5 m² od 10 uzlů. Rozdíl mezi oběma čísly dělá technika. Na začátku za tebe skoro všechno odvede vítr, takže ho potřebuješ víc.

RYA nastavuje laťku níž. Ve své příručce pro začátečníky počítá s prvními pokusy na foilu zhruba v 10 až 15 uzlech. Slabší dny i silnější vítr, až do nějakých 25 uzlů, přijdou podle ní s rostoucí dovedností. V lekci o foilování radí první pokusy v 10 uzlech a víc. Oba zdroje se potkávají na čísle 15. Vyrovnaných 15 uzlů je předpověď, na kterou stojí za to počkat, když za tebe rozhodnutí nedělá nikdo ze školy.

Obyčejný wingsurfing na velkém prkně bez foilu se rozjede mnohem dřív. RYA ho uvádí už od 5 uzlů a začátečníky na něm nechává do nějakých 15.

Stejnou váhu jako síla větru má jeho stálost. Tři vteřiny klidu a wing splaskne, prkno dosedne zpátky do vody a ty čekáš na další poryv. Nevyrovnaný den plný děr začátečníka vyčerpá, i když průměr na papíře vypadá dobře.

Pak přijde na řadu hladina. Na rovné vodě se prkno pod nohama nehýbe samo od sebe. Spadneš a víš, jestli to byl postoj, nebo wing, a při dalším pokusu opravíš právě tu jednu věc. Krátké vlnky hýbou prknem samy, naklánějí foil bez varování a přestaneš poznávat, co tě shodilo. Chráněné jezero nebo záliv se spolehlivým větrem naučí víc než otevřené pobřeží s krásnými vlnami. Swell počká.

Dál sleduj směr. Za ideální vítr pro učení považuje RYA boční, který fouká podél pláže. Jezdec, který zastaví, se pak nechá unášet souběžně s břehem a vyleze z vody o kus dál. Vítr od břehu naopak promění každé zastavení ve vzdálenost od pláže.

Foil přidává kontrolu, kterou wingsurfař nikdy dělat nemusí. RYA radí počítat s hloubkou vody a se vším, co leží pod hladinou, protože foil visí o celou délku stěžně pod prknem. Se stěžněm pro začátečníky dlouhým 70 až 80 cm je voda, kterou pohodlně přebrodíš, pořád příliš mělká na to, aby se na prkno dalo postavit. Odveď prkno tak daleko, aby měl stěžeň pod sebou rezervu, a na mělčiny a písečné lavice se zeptej místních dřív, než je najdeš předním křídlem.

Vybavení pro první lekce

Největší lákadlo wingu je, že nemá oplachtění ani šňůry. Nafoukneš ho, zvedneš a jedeš. Na vodě s ním pořád pohybuješ a natáčíš ho podle toho, odkud fouká a kam chceš jet.

Na první wing doporučuje Ensis okolo 4 m², pokud vážíš do 70 kg, a okolo 5 m² pro těžší jezdce. Wing váží tak málo, že ho k vodě doneseš pod jednou paží. Každý wing potřebuje leash na zápěstí nebo na bederním pásu, aby ti po pádu neuplaval.

U prkna sáhni po největším, jaké seženeš. Na vodě sedí klidněji, mnohem snáz se na něm postavíš, a protože tě větší objem lépe nese, zbude ti víc pozornosti na práci s wingem.

Foil pod prknem se skládá ze čtyř dílů. Přední křídlo vytváří vztlak, stabilizátor za ním ho drží v klidu, trup určuje vzdálenost mezi nimi a délka stěžně rozhoduje o tom, jak vysoko nad hladinou jedeš. Vyměníš jeden díl a celá sestava se chová jinak. Jezdci, kteří vědí, co chtějí, si proto kupují jednotlivý díl a balík vynechají. Velké přední křídlo zvedá už při pomalé jízdě, letí pomalu a hodně odpustí, a přesně tohle chování chceš na první metry ve vzduchu.

Pro tyhle první metry doporučuje Duotone přední křídlo o ploše 2 000 až 2 500 cm², trup dlouhý 66 až 74 cm a stěžeň 70 až 80 cm. F-One označuje za foil pro začátečníky svou řadu Gravity a přidává detail, na který nikdo nemyslí, dokud se to nestane. Pády z kratšího stěžně bolí méně.

Objem prkna se řídí hmotností. Vezmi svou hmotnost v kilogramech, přečti ji jako litry a přidej 20 až 40. F-One počítá s hmotností plus 40 litrů, takže jezdci se 70 kg vychází přibližně 110 litrů. Duotone stanovuje nižší spodní mez, hmotnost plus 20 až 30 litrů, a stejný jezdec tak skončí na 90 až 100 litrech nebo víc. S kterýmkoli z obou pravidel dostaneš prkno, které se pod tebou drží na místě, zatímco hledáš rovnováhu. Tahle čísla spolu se zbytkem výbavy podrobně rozebírá náš průvodce výběrem wingfoil setu.

Plocha wingu je stejný výpočet z druhé strany. Sílu dodává wing, takže jeho velikost se řídí tvou hmotností a větrem. Na silné dny chceš menší, na slabé větší, a většina jezdců nakonec vlastní dva nebo tři. Na začátek kup jeden a druhý ať zaplní mezeru, na kterou opravdu narazíš.

Zbytek seznamu je krátký a nudný, a na pláži ti bude chybět každá položka. Prkno má vlastní leash na kotník. North i Cabrinha prodávají leashe na wing vedené k bedernímu pásu, pro jezdce, kterým vadí cokoli přivázané k ruce. Pumpa, taška, náhradní šrouby k foilu a imbusové klíče, které na ně pasují, patří do tašky natrvalo, protože šroub ztracený v písku ukončí den rychleji než počasí. Trapéz patří k závodní jízdě a k jezdcům s praxí. Do prvního nákupu ho nepočítej. Helma a nárazová vesta tam naopak patří. GONG prodává ve vlastním e-shopu helmy od 29,95 € a nárazové vesty své značky za 89,95 až 109 €. Na cestu letadlem změř prkno a stěžeň ještě před rezervací. Wing se složí do malého balíku, pevné prkno nikdy.

Silueta wingfoilisty při západu slunce na rozčeřeném moři

Kolik stojí první wingfoil set

Kompletní balík přímo od výrobce vyjde na začátek nejlevněji. HIPE First od značky GONG stojí podle velikosti prkna 1 500 až 1 740 € včetně francouzské DPH. Na adresy v jiných zemích EU účtuje GONG sazbu země doručení. V balíku najdeš všechno, co první ráno na vodě potřebuješ: nafukovací prkno, foil X-Over V3, wing Plus, oba leashe, pumpu a tašku.

Naish prodává ve vlastním e-shopu hotový Wingsurfer Package za 2 350,88 $. Je postavený kolem foilu na hliníkovém stěžni o délce 75 cm, wingu 5 m² a prkna o objemu 112 nebo 122 litrů.

Když si sestavu skládáš po dílech, účet roste. Duotone Unit 2027 stojí 1 099 € ve velikosti 4 m² a 1 149 € v 5 m² a dodává se bez madel, takže připočti 99 € za sadu Fusion. Kompletní foil Sonar Prime Edition od North s hliníkovým stěžněm vyjde na 1 329 €. Nafukovací prkno Skybrid Air od Duotone stojí 999 €. Pevná Rocket Wing od F-One zdražuje s objemem, od 1 349 € za 47 litrů po 1 789 € za 140 litrů.

Když díly sečteš, značková sestava střední třídy se vejde mezi 3 530 € a 4 370 €. Plný karbon začíná okolo 6 800 € a samotný foil Armstrong se stěžněm Mk II z karbonu začíná přibližně na 2 550 €. Všechno jsou ceníkové ceny z vlastních obchodů výrobců. Ber je jako orientační bod, ne jako nabídku pro konkrétní zemi.

Vybavení z druhé ruky se v tomhle sportu prodává snadno. Jezdci se zlepšují, mění velikosti a sestavu z minulé sezóny nabídnou dál. Jak použitý set posoudit, probírá stránka o wingfoil setu. Jako hrubé vodítko platí, že značkové vybavení staré jednu nebo dvě sezóny se prodává o 25 až 50 % pod novou cenou.

Wingfoil kurz začíná bez foilu

Lekce ti řekne víc než jakýkoli prospekt. RYA bere úplné začátečníky, kteří nikdy na prkně nestáli. V jejím programu se během první hodiny na foilové prkno vůbec nepostavíš, a právě tuhle část si většina lidí před přihlášením představuje špatně. Začíná se na velkém prkně, které jede po hladině, a učíš se wing zvednout, nastavit do větru a znovu povolit. Teprve když tohle zvládáš bez přemýšlení, přijde na řadu hydrofoil.

Ensis doporučuje učit se v rozmezí 15 až 20 uzlů větru. Až se na foilu budeš cítit jistě, větší wing tě rozjede i ve slabším větru a Duotone udává Unit 5 m² od 10 uzlů. První pokusy si nech na hladkou vodu bez vln, protože na vlnkách se rovnováha i práce s wingem zbytečně ztěžují.

Foil má ostré hrany a při pádu se o ně můžeš zranit. Nos helmu, plovací vestu a neoprenové botičky.

Wingfoil jde mnohem snáz, pokud už máš za sebou foilování bez wingu. Pár jízd na surf foilu nebo SUP foilu je ideální příprava a stejně dobře poslouží i chvíle na efoilu. Windsurfaři se ho učí obzvlášť rychle, protože ovládání wingu stojí na principech, které znají z plachty. Platí to i pro ty, kdo jezdí windfoil, kde stojí stejná plachta nad foilem.

Jak dlouho učení potrvá, určuje hlavně to, odkud začínáš. Zbytek rozhodne vítr ve dnech, kdy se k vodě dostaneš.

Na začátku stojí lekce, nákup až po ní. Školy půjčují na výuku vlastní vybavení, takže si wing 5 m² v 15 uzlech a prkno o objemu 100 litrů vyzkoušíš pod nohama dřív, než něco z toho budeš vlastnit. Velikost je přitom rozhodnutí, ve kterém začátečníci chybují nejčastěji. Obchod, kde se tě zeptají na hmotnost, vítr na tvé vodě a na to, jaké prknové sporty už děláš, ti poradí líp než stránka s produktem. Stejně dobře poslouží testovací dny, které pořádají obchody a značky. Mezi lekcemi ti jízda na surf foilu nebo SUP foilu přidá čas ve vzduchu bez čehokoli v rukou.

Kurzy RYA od pláže po souvislý let

RYA spustila program pro wing v roce 2021 a zveřejňuje ho kurz po kurzu, s počtem hodin a s úrovní, kterou máš mít před každým z nich. Hodí se proto jako měřítko i mimo Británii. Kurzy vedou výcviková centra uznaná RYA ve Spojeném království i v zahraničí. Každý stupeň má popsanou vstupní úroveň, a centrum tě tak může zařadit rovnou tam, kam patříš.

Podle stránek kurzů RYA. První dva kurzy probíhají na velkém prkně bez foilu.
KurzDélkaPřicházíš sCo se učíš
Learn to Wingsurfaž 4 hodinybez zkušenostíovládání wingu na břehu, pak na vodě, krátká jízda napříč větrem, jibe a návrat na start
Improve your Wingsurfingaž 4 hodinyúroveň Learn to Wingsurfudržet si výšku proti větru, čistší obraty tack a jibe
Wingfoiling First Flights8 až 10 hodin, po kratších blocích nebo celé dnyúroveň Improve your Wingsurfing, případně zkušenost s foilem z podobné disciplíny, pokud ji centrum uznáprvní lety oběma směry
Wingfoiling Sustained Flights8 až 10 hodinúroveň First Flightsdelší lety, držení výšky proti větru i jízda po větru na foilu, nájezd do jibu z letu

Dohromady čeká úplného začátečníka až 8 hodin wingsurfingu, než přijde na řadu foil, a potom 16 až 20 hodin foilových kurzů. Každá z nich je hodina pod dohledem instruktora a do žádné se nepočítají dny, kdy vítr nepřišel.

Jiné školy dělí cestu na jiných místech. Jedna slibuje žákům samostatnou jízdu po 6 až 20 hodinách lekcí podle toho, co dělali dřív, a první stupeň otevírá foilovým modulem na efoilu nebo za člunem. Jiná plánuje čtyři dny. Nejdřív wingsurfing na velkém prkně, pak wakefoil v tahu za člunem, potom wing na foilovém prkně a nakonec wingfoil. Kdo už windsurfuje, první den tam vynechá.

Věk velkou překážkou není. Tři vyšší kurzy RYA neuvádějí žádnou spodní hranici věku, jen u zájemců mladších 16 let doporučují nejdřív kontaktovat centrum. Příručka RYA zmiňuje i 79letého jezdce, který s wingem začal.

Skupina, dvojice, nebo vlastní instruktor

Některé školy zveřejňují ceníky tak podrobně, že se dají všechny tři formy výuky porovnat vedle sebe. Jedna z nich účtuje 169 € za tříhodinový skupinový kurz pro začátečníky a 480 € za devět hodin. Ve skupině je nejvýš pět žáků a v ceně je rádiové spojení, doprava i vybavení. Deset hodin výuky ve dvojici stojí 399 €, deset hodin individuální výuky 699 €.

Přepočteno na hodinu vychází individuální výuka zhruba na 70 €, výuka ve dvojici pod 40 € a skupinový kurz okolo 53 €. Deset hodin přitom přibližně odpovídá tomu, co RYA počítá na First Flights. Nízká cena za dvojici má důvod. Dva žáci se dělí o jeden set a střídají se, takže tvůj vlastní čas na prkně se blíží spíš polovině hodin na faktuře. Ve skupině sleduje až pět lidí jediný pár očí instruktora.

Samotná forma výuky se liší škola od školy. Jedna škola učí v lekcích po 2 hodinách od 100 €, se dvěma až čtyřmi žáky na instruktora a s pokyny přes rádio. Jiná bere nejvýš dva žáky na učitele a ten jezdí s wingem ve vodě vedle tebe. Další učí na otevřeném moři a vodní skútr má po ruce. Jinde stojí první individuální lekce v délce hodiny a půl 100 € a každá další 80 €. A jinde zase vedou kurzy wingu pro všechny úrovně až odpoledne, protože jihovýchodní termika se obvykle rozfouká mezi polednem a druhou odpoledne, a v červenci a srpnu je přesouvají do samostatného centra.

Půjčovnu nebo školu blíž domovu poměříš stejnými měřítky jako tu na dovolené. Pět otázek roztřídí většinu nabídek ještě před zaplacením zálohy.

  • Kolik žáků připadá na jednoho instruktora a jestli má každý vlastní set, nebo se o něj dělí s dalším.
  • Jak s tebou instruktor na vodě mluví, jestli rádiem v helmě, z člunu, nebo jede vedle tebe.
  • Co tě přiveze zpátky, když tě vítr odnese, jestli člun, vodní skútr, nebo nikdo.
  • Jaká ochrana je v ceně. Jedna škola uvádí helmu, nárazovou vestu, neopren a botičky, jiná neopren, plovací vestu a helmu.
  • Co se stane, když vítr nepřijde. Jedna škola potvrzuje každou lekci večer předem zprávou podle předpovědi, jiná si za čas bez použitelných podmínek neúčtuje nic.

Proč první jízdy nevycházejí

Většinu prvního dne nelétáš, a důvody se pořád opakují.

Prkno s malým objemem se potopí, jakmile si na něj klekneš, a z jízdy se stane plavání s vybavením na krku. Wing ve chvíli bezvětří splaskne a špička prkna spadne zpátky do vody. Přední křídlo stavěné na rychlou jízdu potřebuje tempo, které ještě nemáš, a nezvedne se vůbec. Na vlnkách foil samovolně mění úhel a každý pád vypadá jako záhada.

Nic z toho nesvědčí o chybějícím talentu. Jde o špatně zvolenou velikost nebo špatně přečtenou předpověď a obojí vyřešíš dřív, než vyjdeš z domu. Prkno a wing vybereš podle hmotnosti, den podle stálého větru a rovné hladiny.

Draho přijdou drobnější chyby. Wing bez leashe ujíždí po větru rychleji, než kdokoli doplave, a uvolněné prkno dělá totéž. Oba leashe si připni dřív, než se dotkneš vody. Foil pod prknem má ostré hrany ve výšce kolen, a dokud se učíš, ty, prkno i foil pořád přistáváte na stejném metru čtverečním vody. Helma a nárazová vesta zařídí, aby další pád neukončil celý den. Pomůže i stěžeň z kratšího konce nabídky, protože podle F-One kratší stěžeň pád zmírní.

Bezpečně na pláži i mezi ostatními jezdci

První nebezpečí hrozí wingu už na písku. Francouzský výrobce prken Sroka radí nafukovat wing po větru od foilu, protože poryv, který hodí vrchlík na křídlo foilu, ho obvykle protrhne. K vodě pak nes foil na návětrné straně a wing na závětrné. Wing odložený na pláži patří náběžnou hranou ke stěžni a s leashem omotaným kolem. Sroka chce mít také před každou jízdou zkontrolované šrouby foilu a spoje s prknem.

Větrný úsek pobřeží je sdílená voda a jachtařské zvyklosti platí pro wing stejně jako pro plachtu nebo kite. Německý časopis Surf z nich vybírá tři. Jezdec, kterému vítr fouká přes levý bok, dává přednost tomu, kdo ho má přes pravý. Jezdci si to pamatují jako pravidlo, že přednost má pravá ruka vpředu. Mají-li oba vítr ze stejné strany, drží se ten návětrnější z cesty tomu pod sebou. A rychlejší prkno předjíždí v takové vzdálenosti, aby pomalejší nemuselo dělat nic prudkého.

Zda a jak místní předpisy wing na konkrétní vodě upravují, zjistíš nejspolehlivěji u jejího správce nebo u školy, která na ní učí. Zeptat se předem není přehnaná opatrnost.

Sroka své varování k vybavení píše pro den, kdy fouká od břehu. Na prkně s malým objemem je návrat po zeslábnutí větru těžký. Začátečníka na velkém prkně nese víc objemu, se kterým může pracovat, vítr od břehu ho ale odnese taky. Na předpověď větru od břehu si proto nech lekci s člunem za zády.

Měj u sebe způsob, jak přivolat pomoc. Sroka doporučuje vodotěsně zabalený telefon při ruce. Číslo, na kterém se na daném pobřeží volá o pomoc, si zjisti dřív, než vyjedeš. V Británii například pobřežní stráž HM Coastguard radí vytočit 999 a požádat o spojení s ní. Stránka výrobce Sroka řeší i situaci, kdy najdeš jiného jezdce ve vodě v bezvědomí. Dostaň ho na větší z obou prken a dotlač prkno ke břehu, pokud je dost blízko, aby se k němu dalo doplavat. Je-li břeh daleko nebo proti větru, volej o pomoc okamžitě.

Nejdřív jibe, potom tack, pak přehoď nohy

Jakmile létáš oběma směry, stanoví další cíle kurz RYA Sustained Flights: delší lety, držení výšky proti větru i jízda po větru na foilu a nájezd do jibu z letu. Udržet si výšku proti větru znamená víc, než se zdá. Bez toho skončí každá jízda o kus dál po pláži, než začala, a den uzavře procházka zpátky s vybavením v náručí.

Trenéři jednoho amerického obchodu s kitem a wingem řadí obraty takhle. Jibe, tedy otočka po větru, přichází na řadu první a většině jezdců jde přirozeně. Tack vede obrat přes vítr, je těžší a přijde později. Mnohým jde snáz ze špičkové strany, s wingem zvednutým nad hlavu. Upozorňují také, že než bude jibe opravdu plynulý, může to trvat několik vyjížděk, nebo taky pár sezón.

Méně samozřejmá je jejich rada přehazovat nohy co nejdřív. Jezdec, který postoj nikdy nemění, stráví polovinu každé jízdy na špičkové straně. Tam se proti větru jede hůř než na patní. Zvyk se odnaučuje tím dráž, čím menší je prkno i foil a čím rychleji jezdíš. Radí na to obětovat průměrný den, kdy při každém obratu nohy přehodíš.

Do téhle fáze patří menší prkna a rychlejší přední křídla. Jak fungují, popisuje stránka o hydrofoilu, velikosti k nim rozebírá článek o wingfoil setu. Kup je až po jibu, kdy víš, jakou mezeru jimi zaplňuješ.

Co zkontrolovat večer před první jízdou

Večer předem si odškrtej, co z tohohle už máš sbalené.

  • Předpověď v pásmu 15 až 20 uzlů, spíš vyrovnaná než nárazová
  • Rovná voda na chráněném místě, bez lámajících se vln a s dostatečnou hloubkou pro stěžeň
  • Vítr foukající podél břehu, ne od něj
  • Co největší prkno, jaké seženeš, tedy tvoje hmotnost v litrech plus 20 až 40
  • Wing okolo 4 m² do 70 kg, okolo 5 m² nad tuto hmotnost
  • Přední křídlo 2 000 až 2 500 cm² a stěžeň z kratšího konce nabídky, 70 až 80 cm
  • Leash wingu na zápěstí nebo na pásu, leash prkna na kotníku
  • Helma, nárazová vesta, neoprenové botičky
  • Pumpa, náhradní šrouby k foilu, imbusové klíče, které na ně pasují
  • Telefon ve vodotěsném pouzdře, pořád u sebe

Až budeš vybírat vlastní vybavení, poslouží ti přehled wingfoil setu. Prostřední čtyři položky seznamu ti ale zapůjčí škola, a to je dobrý důvod začít lekcí a s nákupem počkat.

Příbuzné sporty a výbava